Evropská volební studia
/archiv časopisu

Evropská volební studia (EVS) byl recenzovaný časopis, který Institut pro srovnávací politologický výzkum (ISPO) a později katedra politologie FSS MU vydávaly v letech 2006-2013 a který vycházel s půlroční periodicitou.

Jaké bylo jeho poslání?

Evropská volební studia ztělesňovaly specializovaný odborný časopis zaměřený na problematiku voleb, volebních systémů, volební geografie, volebních kampaní, metod jejich výzkumu i konkrétní analýzu. Preferovaným formátem studií byly metodologicky zaměřené texty, které by čtenáře z řad badatelů i širší veřejnosti seznámily s nejnovějšími trendy ve výzkumu voleb a možnostmi jejich aplikace, ať již v rovině teoretické, nebo na bázi konkrétních příkladů. Okruh studií mohl zahrnovat podrobné analýzy volebních soutěží, efektů volebních reforem, strategických účinků volebních systémů, změn ve volebním chování v perspektivě jedno – i víceúrovňové a o další analytické či komparativní texty, jejichž předmět odpovídal odbornému zaměření časopisu. V rámci časopisu byly sledovány a diskutovány nejnovější volební reformy, ať již projednávané, nebo schválené, a na jeho stránkách také docházelo k monitoringu aktuálních volebních soutěží.

Cílem časopisu bylo nabídnout domácí i zahraniční komunitě autorů prostor k publikování jejich bádání, ve kterém bude platit jen minimum technických omezení a zároveň umožní představit v koncentrované podobě nejnovější výsledky bádání.

Projekt Evropská volební studia byl zpracováván v rámci Výzkumného záměru Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky „Politické strany a reprezentace zájmů v soudobých evropských demokraciích“. Institucionální podporu časopisu zajišťoval řešitel výzkumného záměru, Institut pro srovnávací politologický výzkum Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

Časopis Evropská volební studia otevírá z hlediska technických a grafických požadavků širokou a zároveň tematicky vyhraněnou platformu pro vědecké pracovníky, studenty i další zájemce o problematiku volebních studií.

Redakční rada byla tvořena těmito členy:

• doc. PhDr. Stanislav Balík, Ph.D., Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity, Brno
• doc. PhDr. Tomáš Lebeda, PhD., Sociologický ústav Akademie věd České republiky, Filosofická fakulta Univerzity Palackého, Olomouc
• PhDr. Roman Chytilek, Ph.D., Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity, Brno
• RNDr. Tomáš Kostelecký, CSc., Sociologický ústav Akademie věd České republiky, Praha
• Dr. Daniel Bochsler, Department of Political Science, University of Geneva, Switzerland 
• Prof. PhDr. Maxmilián Strmiska, Ph.D., Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity, Brno
• Mgr. Jakub Šedo, Ph.D., Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity, Brno
• PhDr. Marek Ženíšek, Ph.D., Filozofická fakulta Západočeské univerzity, Plzeň

O Institutu pro srovnávací politologický výzkum

Institut pro srovnávací politologický výzkum (ISPO) vznikl jako platforma pro řešení výzkumného záměru Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy "Politické strany a reprezentace zájmů v soudobých evropských demokraciích" (kód MSM0021622407). Jde o grant na období let 2005-2010, jehož nositelem je rektor Masarykovy univerzity prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D. a jenž je realizován na Fakultě sociálních studií za vzájemné spolupráce členů brněnských politologických pracovišť.

Cílem ISPO bylo zkoumání úlohy politických stran a dalších politických aktérů v procesu reprezentace zájmů v podmínkách víceúrovňové vlády. Pozornost badatelů byla věnována nejenom etablovaným politickým stranám, ale také širokému spektru zájmových skupin (jimiž mohou být odbory, církve, ekologická a sociální hnutí, média atd.).

Všichni výše zmínění aktéři působí a svou činnost vykonávají v několika politických rovinách (lokální, regionální, státní a evropská úroveň), které jsou do jisté míry propojené a vzájemně se ovlivňují. K výzkumu je pak třeba přistupovat s vícerozměrnou optikou tak, aby analýza byla schopná obsáhnout jevy spojené s tím, co odborníci nazývají víceúrovňovou vládou - multilevel governance. V důsledku vícerozměrnosti totiž dochází k dynamickým proměnám strukturních, komunikačních a organizačních vzorců politických aktérů i jejich vazeb.

Je tedy patrné, že je rovněž nutné inovovat či rozšířit rejstřík konceptuálních a metodologických nástrojů, pomocí nichž dochází k analýze zkoumaných jevů. Je nutné modifikovat klasické pojetí systému politických stran (které je v současnosti vztaženo primárně spíše k národnímu kontextu) i jejich funkcí. Pojmový aparát teorie politických stran a politologických odvětví, soustřeďujících se na výzkum stran a stranických systémů, je zapotřebí rozšířit tak, aby byla možná efektivní deskripce, analýza a v neposlední řadě uspokojivá explanace těchto procesů (včetně jejich charakteru, dynamiky a důsledků).

Proces "vrstvení" výkonu moci se (zejména v souvislosti s probíhajícími strukturálními a funkčními přeměnami) nevyhnul ani České republice, kde zatím ve srovnání se západoevropským politologickým výzkumem vykazuje původní "české bádání" značných deficitů.